Zapretili su mu da æe ga spaliti na lomaèi ako se vrati.
Hrozili mu, že ho upálí na hranici, jestli se někdy vrátí.
Znam da su mu u trenutku smrti oèi bile sklopljene, a srce otvoreno.
Vím, že když zemřel, oči měl zavřené, ale srdce otevřené.
Nešto tako preteæe, tako užasavajuæe da su mu ljudi na kraju dali ime.
Něco tak hrozivého,... že tomu lidé nakonec dali i jméno.
Pomutile su mu mozak i požutile zube.
Zakalily mu mozek a zežloutly mu z nich zuby.
Svi na akademiji su mu prièali da to možda i nije za njega.
Celá fakulta mu říkala, že tohle možná není pro něj.
Koje su mu bile poslednje reèi?
Víš, co byla jeho poslední slova? To stačí.
Ukoliko su mu usne zalivene, onda blebeće svojim vrhovima prstiju."
I když mlčí, prozradí ho tělo."
Kada vodite računa o nekom ko je oboleo i obučavate se za to, uče vas da ga uposlite aktivnostima koje su mu dobro poznate, upošljavaju ruke i nisu teške.
Když pečujete o někoho s demencí a projdete přitom školením, učí vás zapojovat je do aktivit, které jsou jim známé, jsou manuální a nekončí.
To je bi razlog zašto su mu diploma jednog od najprestižnijih univerziteta, posao na Volstritu i njegova blistava budućnost toliko značili.
Proto pro něj také ten titul z Ivy League, práce na Wall Street a zářivá budoucnost tolik znamenaly.
I rekao je da su mu ta tri pištolja bila potrebna zbog traume koju je preživeo kao dečak.
A říkal, že tyhle zbraně potřebuje kvůli traumatu, které zažil jako malý kluk.
Bili su mu potrebni da bi se osećao zaštićeno.
Potřeboval je, aby se cítil chráněný.
Kada su mu pretile siledžije argentinske vojne hunte, vratio se i rekao: "Ma dajte, čime još možete pretiti, osim smrću?"
Když byl ohrožován gaunery z argentinské vojenské junty, vrátil se a řekl, "Ale no tak, jak jinak mi můžete vyhrožovat, než smrtí?"
Oči su mu se raširile i pitao je: "Gde sam pre video tvoje lice?"
Rozšířily se mu zorničky a řekl: "Váš obličej už jsem někdy někde viděl."
Jedan čovek kog sam zaposlila smatrao je, pošto je pohađao elitni univerzitet, da su mu određeni zadaci ispod časti, poput privremenog ručnog rada da bi bolje razumeo funkcionisanje.
Jeden člověk, kterého jsem přijala, věřil, že díky prestižnímu vzdělání jsou určité pracovní povinnosti pod jeho úroveň, třeba dočasná manuální práce, která by mu pomohla porozumět výrobě.
Pokušao je sve što su mu prijatelji predložili.
Zkoušel všechno, co mu radili přátelé.
Imao je 498 ljudi koji su mu spremali večeru svako veče.
Měl 498 lidí, kteří mu každý večer připravovali večeři.
To je za šta zapovedi Gospod: kupite ga svaki dan koliko kome treba za jelo, po gomor na glavu, po broju duša vaših, svaki neka uzme za one koji su mu u šatoru.
To jest, o čemž přikázal Hospodin: Nasbírejte sobě toho každý k svému pokrmu; gomer na jednoho člověka vedlé počtu osob vašich, každý na ty, kteříž jsou v stanu jeho, vezmete.
Kaže onaj koji čuje reči Božje, koji vidi utvaru Svemogućeg, koji kad padne otvorene su mu oči:
Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:
Bog ga je izveo iz Misira, i On mu je kao snaga jednorogova; poješće narode koji su mu neprijatelji, i kosti će njegove potrti, i strelama svojim postreljati ih.
Bůh silný vyvedl jej z Egypta, jako udatnost jednorožcova jest jemu; sžereť národy protivné sobě, a kosti jich potře a střelami svými prostřílí.
Kaže koji čuje reči Božje, i zna znanje o Višnjem, i koji vidi utvaru Svemogućeg i kad padne otvorene su mu oči.
Řekl slyšící výmluvnosti Boha silného, kterýž zná naučení nejvyššího, a vidění všemohoucího vidí, kterýž když padne, otevřené má oči:
Jer je čokot njihov od čokota sodomskog i iz polja gomorskog; groždje je njihovo groždje otrovno, puca su mu gorka.
Nebo z kmene Sodomského kmen jejich, a z réví Gomorských hroznové jejich, hroznové jedovatí, zrní hořkosti plné.
A oni mi rekoše: Ostatak što osta od ropstva onde u zemlji, u velikoj je nevolji i sramoti, i zid je jerusalimski razvaljen i vrata su mu ognjem popaljena.
I řekli mi: Ostatkové ti, kteříž pozůstali z zajetí tam v té krajině, jsou u velikém nátisku a v pohanění, nadto i zed Jeruzalémská rozbořena jest, a brány jeho ohněm zkaženy.
Muzilice su mu pune mleka, i kosti su mu vlažne od moždina.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
Slatke su mu grude od doline, i vuče za sobom sve ljude, a onima koji ga pretekoše nema broja.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
Kosti su mu kao cevi bronzane, zglavci kao poluge gvozdene.
Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
Kad kiha kao da munja seva, a oči su mu kao trepavice u zore.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
Usta su mu puna nevaljalih reči, prevare i uvrede, pod jezikom je njegovim muka i pogibao.
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
Gore se pokriše njegovim senom, i loze su mu kao kedri Božiji.
Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.
Mrski su Gospodu koji su opakog srca; a mili su Mu koji su bezazleni na svom putu.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
Koji knez sluša lažne reči, sve su mu sluge bezbožne.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
Oči su mu kao u goluba na potocima vodenim, mlekom umivene, i stoje u obilju;
Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
Obrazi su mu kao lehe mirisnog bilja, kao cveće mirisno; usne su mu kao ljiljan, s njih kaplje smirna žitka;
Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
Na rukama su mu zlatni prsteni, na kojima su ukovani virili; trbuh mu je kao svetla slonova kost obložena safirima.
Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
Gnjati su mu kao stupovi od mramora, uglavljeni na zlatnom podnožju; stas mu je Livan, krasan kao kedri.
Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
Gle, ime Gospodnje ide izdaleka, gnev Njegov gori i vrlo je težak; usne su Mu pune ljutine i jezik Mu je kao oganj koji sažiže.
Aj, jméno Hospodinovo přichází z daleka, jehožto hněv hořící a těžká pomsta; rtové jeho naplněni jsou prchlivostí, a jazyk jeho jako oheň sžírající.
On sedi nad krugom zemaljskim, i njeni su Mu stanovnici kao skakavci; On je razastro nebesa kao platno i razapeo ih kao šator za stan.
Ten, kterýž sedí nad okršlkem země, jejížto obyvatelé jako kobylky, kterýž rozprostřel jako kortýnu nebesa, a roztáhl je jako stánek k přebývání,
Svi su mu stražari slepi, ništa ne znaju, svi su psi nemi, ne mogu lajati, sanjivi su, leže, mio im je dremež.
Strážní jeho jsou slepí, všickni napořád nic neznají, všickni jsou psi němí, aniž mohou štěkati; jsou ospalci, leží, milujíce dřímotu.
Rikaše na nj lavići i dizaše glas svoj, i obratiše zemlju njegovu u pustoš; gradovi su mu popaljeni, te nema nikoga da živi u njima.
Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
Juda tuži, i vrata su mu žalosna; leže na zemlji u crno zaviti; vika iz Jerusalima podiže se.
Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde.
Jednako plače noću, i suze su mu na obrazima, nema nikoga od svih koji ga ljubljahu da ga poteši; svi ga prijatelji njegovi izneveriše, postaše mu neprijatelji.
Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.
Onde je Asirac i sav zbor njegov, grobovi su mu oko njega, svi su pobijeni, pali od mača.
Tam jest Assur i všecka zběř jeho, jehož hrobové jsou vůkol tohoto. Všickni ti byvše zbiti, padli od meče.
Onde je Meseh, Tuval i sve mnoštvo njegovo, grobovi su mu oko njega, svi su neobrezani pobijeni mačem, koji zadavahu strah zemlji živih.
Tam Mešech, Tubal i všecko množství jeho, a vůkol něho hrobové tohoto. Všickni ti neobřezanci zbiti mečem, nebo pouštívali strach svůj v zemi živých.
Stade, i izmeri zemlju, pogleda i razmetnu narode, raspadoše se večne gore, slegoše se humovi večni; putevi su Mu večni.
Zastavil se, a změřil zemi; pohleděl, a rozptýlil národy. Zrozrážíny jsou hory věčné, sklonili se pahrbkové věční, cesty jeho jsou věčné.
Knezovi su mu u njemu lavovi koji riču; sudije su mu vuci večernji, koji ne glodju kosti do jutra.
Knížata jeho jsou u prostřed něho lvové řvoucí, soudcové jeho vlci večerní, nehryzou kostí až do rána.
Gnev se moj raspali na pastire, i pokarah jarce; jer Gospod nad vojskama obidje stado svoje, dom Judin, i učini da su mu kao konj okićen za boj.
Proti pastýřům takovým zažžen jest hněv můj, a kozly ty trestati budu, ale stádo své, dům Judský, navštíví Hospodin zástupů, a učiní je jako koně ozdobného k boji.
A oči su Mu kao plamen ognjeni, i na glavi Njegovoj krune mnoge, i imaše ime napisano, kog niko ne zna do On sam.
Oči pak jeho byly jako plamen ohně, a na hlavě jeho korun množství, a měl jméno napsané, kteréhož žádný neví, než on sám.
0.69999504089355s
Preuzmite našu aplikaciju sa rečnim igrama besplatno!
Povežite slova, otkrijte reči i izazovite svoj um na svakom novom nivou. Spremni za avanturu?
Hrozili mu, že ho upálí na hranici, jestli se někdy vrátí. 